Pambíčkářské - strana 5

Můj přítel má velký problém. Je ze smíšeného manželství. Jeho matka byla Svědkyně Jehovova a jeho otec ateista. A onn chudák, každé ráno cestou do práce obchází domy v sousedství, ťuká lidem na dveře a když otevřou, nemá, co by jim řekl.

Desetiletý Johnny se ptá maminky: "Mami, je Bůh muž nebo žena?" Maminka přemýšlí a nakonec říká: "Bůh je muž i žena." Tohle chlapce zmátlo a tak se ptá: "Mami, je Bůh bílý nebo černý?" "Bůh je i bílý i černý." Chlapeček je ještě více zmaten a ptá se: "Mami, je Bůh teplej nebo normální?" Maminka už byla úplně zaražená, ale odpověděla: "Bůh je normální i teplej." V tu chvíli se chlapci rozjasnila tvář a povídá: "Mami, takže Bůh je Michael Jackson?"

Jde misionář po poušti a najednou se před ním zjeví lev. Misionář se začne modlit: "Pane bože, dej tomu lvovi křesťanské city." A ten lev se postaví na zadní, sepne ruce a říká: "Ďekuji ti Hospodine za jídlo, které teď přijmu."

Mojžíš sešel z hory na blbé straně. No, a nikde nikdo, tak se vydal jedním směrem a po několika týdnech konečně došel k osadě, kde na poli jeden muž pracoval, a ten Mojžíšovi vysvětlil, že je ve Španělsku. Mojžíš s sebou samozřejmě pořád měl ty kamenné desky s deseti přikázáními a docela se těšil, až se jich zbaví. Tak se zeptal, jestli by ten Španěl o nějaká nestál, a dává příklad: "Tak třeba, nepožádáš manželky bližního svého." "Néé, tak to nepůjde," říká ten farmář, "vždyť já každou chvíli obšťastňuju pekařovu ženu, moje manželka si to občas rozdá s řezníkem a moje vdaná dcera, ta skoro s každým hostem, co se tu objeví. Víte, my Španělé jsme trošku moc horkokrevní na taková přikázání." No, tak se Mojžíš zeptal na směr a vydal se zpátky do Palestiny. Po pár stech kilometrech už ho moc bolely ruce, tak se pokoušel udat nějaké to přikázání v Itálii: "Tady jedno třeba: Nepokradeš!" "Néé, vy snad nevíte, kde jste!" diví se italský rolník, "vždyť já nemám snad jedinou věc, kterou bych neukradl, a neznám nikoho, kdo by si věci opatřoval jakkoliv jinak. Radši se spakujte a zmizte!" Po dalších pár stech kilometrů natrefil Mojžíš na židovského pastevce a nabízel mu, jestli nechce nějaká přikázání. Žid se ptá: "A co to stojí, takové přikázání?" "Nic, je to úplně zadarmo!" "Tak to je dobré. Tak já si jich vezmu deset!"

Včera jsem se stal Svědkem Jehovovým. Ne kvůli té víře, ale aby mi přestali otravovat u dveří.

Mnich a jeptiška se vracejí z kostela, když se jim porouchá auto. Vzhledem k tomu, že do jejich vesnice je daleko, jsou nuceni přespat v místním motelu. Vyskytne se však jeden problém - mají jen jeden pokoj volný. Mnich říká: "Sestro, myslím, že za těchto okolností se náš Pán nebude zlobit, když spolu strávíme noc v jedné místnosti. Já si lehnu na gauč a vám nechám postel." Tak jdou spát. O deset minut později se jeptiška ozve: "Otče, mně je hrozná zima." "Dobře, donesu vám ze skříně deku." Za dalších deset minut: "Otče, mně je hrozná zima." "Dobře, donesu vám ze skříně deku." Za dalších deset minut: "Otče, mně je hrozná zima." "Dobře, donesu vám ze skříně deku." Za dalších deset minut: "Otče, mně je hrozná zima. Nemyslím, že by se náš Pán příliš zlobil, kdybychom se pro jednou chovali jako muž a žena." "Asi máte pravdu, sestro... tak si doprčic vstaň sama a vem si ve skříni deku!"

Jeden malý chlapec perfektně zvládal ve škole všechno kromě matematiky. Rodiče po poradě s odborníkem rozhodli, že jej pošlou na katolickou školu, neboť jeptišky by mohly dokázat přimět děcko k dostatečné koncentraci a píli. A opravdu, chlapec přišel každý den ze školy, zavřel se v pokoji a pilně počítal. Na konci pololetí měl samé jedničky, z matematiky dokonce s pochvalou. Když se ho rodiče nad vysvědčením odvážili zeptat, v čem ta změna byla, povídá: "Hned jak jsem poprvé vešel dovnitř, bylo mi jasné, že tto tam myslejí šíleně vážně. Hned naproti dveřím měli velkou sochu kluka, přilučenýho k plusku."