Politika - strana 59

Ivan Langer se ptá v parlamentu Kateřiny Konečné: "Vy jste pravá blondýna?" Ta odpovídá: "Ne, já jsem tady přece za KSČM!"

Grebeníček, Klaus a Paroubek se potkali v pekle před branami, za nimiž (jak dobře vidí) je čeká už jen nějaké strašné mučení. Nechápajíc, stojí zmatení jejich nezáviděníhodným postavením a s děsem v očích čekají, co bude. Náhle se první brána začala s rachotem otevírat. A za nimi stojí snad ta nejošklivější žena, co kdy viděli. Malá a tlustá, bezzubá a vráščitá, s dlouhými mastnými vlasy a navíc se od ní linul příšerný smrad. Prostorem otřásl hromový hlas Satana: "Grebeníčku, zhřešils! Jsi proto odsouzen strávit věčný čas v posteli s touto ženštinou!" A Grebeníček, smeten náhlým větrem, za srdceryvného řevu zmizel za branou. Šokování nezměrnou krutostí, třásli se Klaus a Paroubek jako osiky. A pak, druhá brána rachotíc, začala se otvírat. A tam spatřili ženu ještě odpornější než byla ta první. Vysoká, monstózní, černé vlasy plné larv, bez očí, s krvavými zuby. A hlas Satana zahromil, "Václave Klausi, zhřešils! Jsi proto odsouzen strávit věčný čas v posteli s touto ženštinou!" A Klaus, stejně jako Grebeníček, byl smeten vstříc strašlivým mukám. Paroubek, nyní sám, tváří v tvář poslední bráně. Čas jakoby se zastavil, než kousek po kousku, skřípajíc zhoustlým vzduchem i ona brána pomalu se otevírajíc, chystala se vyjeviti své strašné tajemství... A Paroubek očekávající to nejhorší spatřil... Cindy Crawford! Nevěřil vlastním očím, s rozkoší hleděl na krásné, dokonalé tělo zářící v bikinách. Nemohl tomu uvěřit. A Satan pravil: "Cindy, zhřešilas..."

Po České Republice putuje výprava zahraničních novinářů. Při návštěvě jednoho ministerstva je zaujme, že ministr má ve své pracovně kozu. Jeden z novinářů se tedy ministra zeptá na důvod. Ministr se příšerně rozčílí a začne řvát, že je to jeho koza, a tak ji může mít, kde chce. Na jiném ministerstvu novináře prozměnu zaujme, že si ministryně suší na topení rozvěšené podprsenky a jiné prádlo. Po dotazu následuje stejná rozzlobená reakce: "Vy jeden zatracený čmuchale, to jsou moje podprsenky a mohu je mít, kde chci." Na závěr návštěvy pro novináře pořádá předseda vlády Jiří Paroubek party na vládním zámku v Kolodějích. A tam se jeden novinář zmíní o těch dvou reakcích ministrů. Paroubek mu to žoviálně vysvětlí: "Ale to jsou prostě idioti... Vy máte doma své a my zase tady ty naše..." "Promiňte, pane premiere, ale když jsou to idioti, tak proč zastávají tak významná místa?" Paroubek zbrunátní a naštvaně odsekne: "To jsou moji idioti a mohu je mít, kde chci!"

Na vesnici za dob hluboké totality mají v kulturáku dávat film "Baba dala vojákovi". Všichni jsou z toho hrozně nadržení, večer se v promítacím sále sejde celá ves, všichni napjati nejen očekáváním... a vtom vejde předseda družstva a řekne: "Stal se odsouzeníhodný omyl, plakáty byly vysázeny s nešťastnou chybou, protože promítat se bude sovětský válečný film 'Balada o vojákovi'."

Vypraví se Havel sám do města na nákup. "Chtěl bych koupit nějaké dámské spodní prádlo," šeptá prodavačce, aby nevzbudil pozornost. "A má to být pro paní Dagmar," ptá se prodavačka, "nebo chcete něco vkusnějšího?"

Co se nejčastěji ozývá za zvuky z Pražského Hradu? . . Vibrátor a respirátor.

Víte, jak má vypadat názorová vyhraněnost "státního úředníka" tak, aby přežil všechny režimy? Ne? . . Na otázku "Jaký máte na uvedenou věc názor?" vždy odpoví: "Já zásadně nesouhlasím se svým názorem."

Předseda KSČM si opéká na břehu jezera zlatou rybku. Jdou okolo rybáři a povídají: "Dobrý den, proč jste tu rybu zabili, vždyť to byla zlatá rybka, mohla bych vám splnit tři přání." A předseda na to odpovídá: "Však mi také už ty tři přání splnila."

Čtyři stupně porovnávání v Československu: - Dobré, lepší, nejlepší, sovětské. - Dlouhé, delší, nejdelší, dočasné.

Za socialismu se ptají sovětského zemědělce: "Je pravda, že vaši vědci vyšlechtili asymetrickou pšenici?" "Ano, tato zpráva je pravdivá, pšenice dosahuje následujících parametrů: asi metr vysoká, asi metr od sebe, asi metrák na hektar."