Důchodci - strana 3

Přijde smrtka do nemocnice za důchodci a říká:U první postele: Ty to máš ještě na tejden.U druhé: Spolu se uvidíme zejtra.V rohu se dědeček odplazí pod smrtkou za kojencema, ale smrtka jde a řekne: Ty tom máš až za dlouho, ty ještě 85 let, uvidí dědečka a říká: Co tady děláš?Já tady prosím spinkám!Tak se vyspinkej a půjdem, jo?

Sedí devadesátiletý děda na lavičce v parku a pláče. Slušně vychovaný mladík, který šel okolo, se samozřejmě soucitně ptá, co se děje. Stařík odpovídá: "Víte, jsem zamilovaný do mladé ženy.""No, a co je na tom k pláči?" podiví se mladý. "To byste se měl spíš radovat.""Počkej, ty tomu nerozumíš," namítne děda. "Každé ráno, než jde do práce, se pomilujeme. V poledne přijde domů na oběd, zase mě pomiluje a uvaří mi. Večer taky a na noc se milujeme dvě hodiny."Stařík zase pláče skoro nemůže mluvit."Tomu teda vůbec nerozumím," třeští oči mladík. "Vždyť je to perfektní, tak proč brečíte?""Já jsem zapomněl, kde bydlím!"

Stárnout je docela zábavné. Miluju to. Život je čím dál lepší, všechno je čím dál lepší. Dokonce i sex. Jo, opravdu, i sex je lepší. Hlavně ten na podzim.

Stojí holohlavý albín před zrcadlem a říká: "No vidíš, ty kluku, sedmdesátka na krku a ani jeden bílej vlas!"

Vzala si takhle jedna skoro sedmdesátiletá vdova o pět let staršího pána. Asi po půl roce šla k doktorovi, protože se cítila nějak divně. Doktor ji prohlédl, udělal různá vyšetření a druhý den jí v ordinaci říká: "Paní Kovářová, mám tady zprávu z laboratoře. Možná vás to překvapí, ale budete maminka.""Pane doktor, nedělaj si legraci. Vždyť mně je skoro sedmdesát.""Já vím, paní, ještě ráno bych přísahal, že něco takového je nemožné, ale jste lékařský zázrak.""No teda, to je pěknej problém..." povzdechla si a vyrazila z ordinace.V hale našla telefonní automat a volá domů manželovi. Ozve se jeho známý hlas: "Kovář, prosím."Manželka zařvala: "Ty mizero! Přivedl jsi mne do jiného stavu!"Chvilku bylo ticho a pak se z druhé strany ozvalo: "Kdo volá, prosím?"

"Mladíku, vás ve škole neučili, že je třeba starším uvolnit místo k sezení?""Ale babi, tohle je přece moje auto!"

"Můj otec byl válečný hrdina," chlubí se děda. "Jenom už nevím, jestli zemřel na frontě nebo ve frontě."

"Oblékej se," upozorňuje ve vlaku svého otce paní Vaňková, "už jsme tady.""Já vím," odvětí důchodce, "ale kde?"

"Slyšel jsem, že každý den před spaním počítáte ovečky," povídá jednomu dědulovi pastýř."Ano, to je pravda.""No, a nechtěl byste u mě někdy náhodou přespat?"

"Ta dnešní mládež," povzdechne si děda, když kolem něj prochází mladá blondýnka od vedle."Maluje se to jako štětka, voní se to jako štětka, vypadá to jako štětka. Tak za kolik?"